Článek o oddílu Tóry s názvem „Chajej Sara“ (Život Sáry) prozkoumává dvojí význam tohoto názvu. Hned na začátku zpochybňuje jednostranný výklad a odhaluje, že oddíl Tóry, nazvaný „Život Sáry“, se v podstatě zabývá Sářinou smrtí. Počáteční slova oddílu dokonce naznačují, že Sářin život začíná teprve její smrtí. Je rozkrýváno bohatství hebrejského jazyka, jež se mimo jiné odráží ve dvojím významu hebrejského slova „šnej“ („roky“ a „dva“). Kromě obvyklého chápání druhého života ve smyslu světa budoucího se článek hlouběji zabývá bezprostředními důsledky Sářiny smrti. Její smrt totiž vyžaduje, aby Abraham zakoupil půdu v izraelské zemi. Tato půda posloužila k zapuštění kořenů a naplnění smlouvy s Bohem. Jedná se o okamžik, kdy začíná život izraelského národa. Článek dále poukazuje na protiklad mezi podmíněným užíváním polí či sadů a nepodmíněným, věčným dědictvím, jež je spojeno s místem uložení ostatků praotců v jeskyni Machpela. Tím je zdůrazněno hluboké spojení izraelského národa s celou izraelskou zemí.
Příběh Spoutání Jicchaka (Izáka) před nás klade důležitou otázku: Proč je v něm řeč o zkoušce Avrahama (Abrahama), a ne Jicchaka? Vždyť to byl přece Jicchak, kdo měl být pozvednut k celooběti, a ne Avraham! Rabi Jehuda Leon Aškenazi vysvětluje, že zkouška se ve skutečnosti týká střetu dvou vlastností: Avrahamova Milosrdenství (Chesed) a Jicchakovy Přísné spravedlnosti (Gevura). Jaké z toho plyne ponaučení? Ochotou k oběti vlastního života se zvyšuje cena samotného života. Plyne z toho hluboké mravní a duchovní poznání o tom, že je nutné, aby člověk udržoval v rovnováze ochotu obětovat svůj život se snahou o zachování života, což je v příběhu vyjádřeno tím, že místo Jicchaka byl na oltáři obětován beran.
The divine command, "go forth," compels Abraham to separate from his followers, initiating a transformative mission. Initially establishing a monotheistic community, he's tasked to build a nation to rectify societies. This dual vision distinguishes Abraham, becoming Abraham "the father of many nations." His circumcision symbolizes spiritual and physical distinctiveness. To influence the world, maintaining Jewish particularity, instead of assimilation, becomes the path to blessing and a cosmopolitan mission. Shabbat Shalom.
