Liquid error (sections/custom_mobile-menu line 86): Expected handle to be a String but got LinkListDrop
  • Group 27 Login

Židovský postoj: Hleďme si svého, ale neuzavírejme se svému okolí

Prozkoumejme nyní parašu Vajigaš (oddíl čtení Tóry „A přistoupil“) a zaměřme se přitom na Josefa a Jehudu (Judu). Po vzájemné delší roztržce nastává čas usmíření. Připomeňme si, o co usiluje Josef? Jde mu předně o osud celého lidstva – odborně řečeno se na svět dívá více „kosmopolitně“. Ačkoliv je jedním z potomků Avrahama (Abrahama), usiluje o to, aby hebrejské myšlení zasáhlo i tak významnou civilizaci, jakou byl Egypt, jelikož představa, že by se jako národ měli uzavřít jen sami do sebe, je pro něj nestravitelná. 

Jehuda je naproti tomu skalním přívržencem zcela opačného přístupu, který se řídí zásadou „hleďme si svého“ (odborně je to ale tzv. politický partikularismus). Prosazuje totiž myšlenku, aby se usadili v izraelské zemi a zcela zapomněli na okolní svět. 

A nyní nastává ten okamžik, kdy se Jaakov (Jakob) musí odebrat do Egypta. Tóra však upozorňuje, že Jaakov ještě předtím „před sebou poslal k Josefovi Jehudu“. (1. Mojžíšova 46:28, Sidon) 

Co znamená „před sebou“? Raši uvádí, že to znamená, aby mu Jehuda připravil místo a ukázal mu, kde se má usadit. Raši ale uvádí ještě i jeden agadický výklad, podle něhož byl Jehuda vyslán, aby mu tam vybudoval studovnu, odkud bude vycházet moudrost Tóry. 

To ale není vše! Tím, že Jaakov vyslal Jehudu, kterého jmenoval hlavou této studovny, k Josefovi, poukázal zároveň na to, že ačkoliv Jehuda oprávněně dbá o izraelskou národní soudržnost, přesto se musí od Josefa něčemu naučit. Co to má být? Měl se přiučit oboru, kterému se dnes říká „politologie“. Josef působil jako zástupce panovníka a jako takový se musel umět vyznat v politických záležitostech. 

Jehuda musí pochopit, že naděje na příchod Mesiáše či na návrat na Cijon (Sijón) se nemůže uskutečnit bez politického úsilí. 

O platnosti této obecné poučky jsme se přesvědčili i v nedávné době, kdy se izraelský lid začal vracet do své vlasti. Svatý, budiž požehnán, nám poslal Žida (Theodora Herzla), jenž vyrůstal v západní kultuře a vyznal se v politických vědách. Díky tomu uměl rabínům vysvětlit, že nedílnou součástí návratu na Cijon musí být založení státu. 

Je zřejmé, že Jehuda i Josef uměli ovlivnit běh dějin. Josef svým světoobčanstvím připravil podhoubí pro mesiánskou budoucnost tím, že v konečném důsledku přispěl významným dílem k rozvoji sionismu. 

Jehuda, který je zárukou příchodu mesiánského věku syna Davidova, se díky tomu naučil, jak izraelskou společnost otevřít celému světu, aniž by tím přišla o svou jedinečnost. 

Jsme tedy svědky vzniku úzkého politického spojenectví mezi Jehudou a Josefem, a to přesto, že původně zastávali zdánlivě nesmiřitelné postoje.

More Weekly Portions

Ohleduplnost Tóry k zájmům jednotlivce i celého společenství

Parshat Nasso addresses individual and family issues while emphasizing the collective unity through the Priestly Blessing. This blessing, structured in three levels, reflects a balance between material and spiritual needs: "May HaShem bless you and watch over you." for wealth, "May HaShem cause His countenance to shine to you" for spiritual illumination through Torah, and "May HaShem lift up His countenance upon you and grant you peace" for the deep connection of Nefesh, Ruah, and Neshama. The Torah provides guidance to integrate personal and communal well-being harmoniously.

Hodnota jednotlivce a zapojení do společenství

Parshat Bamidbar discusses the commandment to count the Israelites, focusing on those eligible for the army. This count underscores the tension between collective and individual identities. The Torah uses the expression "number of names," signifying the importance of both the collective and the individual. The Torah teaches that true unity blends these aspects, with the collective gaining meaning through each individual's uniqueness. This concept is reflected in the principle of "generalization and specification" in scriptural interpretation, with hidden meanings in the numbers, explored through the gematria.

Tears of Exile, Seeds of Hope: The Unbreakable Bond Between God and Israel
[Bechukotai]

Parashat Bechukotai discusses the covenant between God and Israel, emphasizing the importance of repentance for redemption. The Talmudic debate between Rabbi Eliezer and Rabbi Yehoshua delves into whether redemption is contingent on teshuva. Rashi's commentary interprets the ambiguous term "או" to support both views. This dual perspective highlights the Torah's open interpretation, showing that redemption can depend on human repentance or divine promise, reflecting a complex interplay of conditions in Judaism's understanding of historical progress.

Search