Examining the commandment to be holy, the article delves into its relational aspects, stressing the need for humans to emulate the divine in their interactions. It discusses the significance of loving others, oneself, and the Creator, drawing from Talmudic interpretations to underscore the interconnectedness of these dimensions. By fostering holistic relationships, individuals can fulfill their moral duties and attain a sense of completeness in their moral identities.

Článek se zabývá zvláštnostmi svátku Sukot, židovského svátku slaveného pastorálním a přírodním způsobem. Zkoumá hluboké spojení mezi židovskou duší a světem přírody během tohoto svátku. Na rozdíl od mnoha jiných židovských svátků, které zahrnují omezení nebo úzkosti spojené s přírodou, Sukot nabízí harmonickou a radostnou interakci s životním prostředím. Symbolizuje jednotu mezi židovským národem a přírodou a odráží univerzální rozměr spirituality.

Autor, čerpající z učení rebeho Kooka, zdůrazňuje myšlenku, že svatost spojená s přírodou náleží všem národům, zatímco nadpozemská svatost je jedinečnou doménou židovského národa. Sukot je vykreslen jako soulad mezi těmito dvěma formami svatosti, kdy se k oslavě scházejí jednotlivci z celého světa. Ve Svatém chrámu Židé během Sukot obětovali 70 býků, kteří symbolizovali usmíření za 70 národů světa.

Souhrnně lze říci, že Sukot se slaví jako čas spojení s přírodou, příležitost překonat obavy z přírodního světa a univerzální svátek, který podporuje smíření mezi svatostí nadpozemskou a svatostí spojenou s přírodou. Tento článek vyzdvihuje význam svátku Sukot pro podporu harmonie a spojení mezi různými společenstvími.