Path
icons8-right_arrow
      Liquid error (sections/custom_mobile-menu line 86): Expected handle to be a String but got LinkListDrop
  • Group 27 Login

Parshat Shoftim
Soudci: Nejlepší forma vlády

Parašat „Soudci“ pojednává o principu, který je v moderním právním systému známý jako dělba moci. Izraelská společnost měla být postavena na čtyřech vládnoucích institucích – králi, soudci, knězi a prorokovi, z nichž každá měla dílčí pravomoci. Je pochopitelné, že tyto instituce mají v průběhu generací různé podoby. Král není vždy králem, někdy může jít o demokracii parlamentní. Může to být parlament nebo jakýkoli vládní orgán, ale je to jen jedna částí vlády. Vláda je rozdělena mezi krále, soudce, kněze a proroka.

 Z toho plyne otázka: Jaká je nejvhodnější forma vlády? Upřednostňuje Tóra krále, nebo nikoliv? Na to Tóra odpovídá: „Ustanovte nad sebou krále, jako mají všechny národy kolem vás“. Zdá se, že nařizuje, že teprve pak ustanovíš krále nad izraelským národem. To znamená, že jak se vyvíjí politická kultura a vidíme, že státy řízené králem jsou organizovanější než státy bez něj, pak víme, že nastal čas jmenovat nad sebou krále – jako všechny národy kolem nás.

 A zde se nabízí otázka: Jak je možné, že něco tak zásadního, jako je forma vlády, závisí na politické kultuře národů tehdejšího světa? Odpověď je velmi jednoduchá. Důvodem, proč Bůh požadoval, aby jeho lid založil stát a nespokojil se jen se založením kosmopolitního či univerzálního náboženství, je právě snaha ovlivnit národy světa. Středobodem, který ovlivňuje dění v tomto světě, je nástroj politický. Proto Tóra požadovala, aby Izrael založil politický útvar, stát. A účelem tohoto státu je ovlivňovat národy světa a jejich státy právě jeho prostřednictvím. A ovlivňovat ovlivňované nelze, pokud mezi ovlivňujícím a ovlivňovaným není ani minimální podobnost. To je důvod, proč Tóra požadovala, abychom při založení politického útvaru i my mohli ovlivňovat prostřednictvím politické kultury svět.

More Weekly Portions

Rosh-Hashana
Přijetí dvojího začátku: Nadčasová moudrost Roš hašana a hebrejského kalendáře

Roš hašana označuje začátek hebrejského roku a představuje dva protikladné pohledy na čas: podzimní úpadek (tišri) a jarní obnovu (aviv). Hebrejský kalendář zahrnuje obojí a symbolizuje věčnou obnovu, kdy i zmar přispívá k budování a optimismu.

Parshat Nitzavim:
Volba života nad rámec, duchovní vhledy Tóry o životě, smrti a spojení s Bohem.

V paršiot „Nicavim – Vajelech“ Tóra představuje život nebo smrt. Ačkoliv zdánlivě upřednostňuje život, hlubší zamyšlení odhaluje duchovní pohled na smrt. Tóra zdůrazňuje volbu života pro setkání s Bohem a přijetí morálního poslání.

Parshat Ki Tetze:
Odkrývání pouta: Kainův a Ábelův odkaz v micvě prvorozeného má hluboký význam

 Pronikněte do věčného příběhu Kaina a Ábela prostřednictvím micvy prvorozeného. Tento rituál, který spojuje Exodus a Šavuot, odhaluje podstatu sdílení a obnovy a upozorňuje na složité spojení mezi dávnou historií, psychologickým omlazením a obnoveným pochopením daru Tóry lidstvu.

Search