Mezi mnoha tématy, kterými se zabývá část Re’eParshat, nás Tóra učí o „falešný prorok.'
„Falešný prorok“ označuje osobu, která se zdá být hodná proroctví. Nezdá se, že by byl blázen, slabomyslný člověk ani špatný člověk. Týká se někoho, kdo se na základě našich prvotních informací zdá být hodný proroctví. Když však promluví, jeho proroctví je v rozporu s Tórou jako Mojžíšovým zákonem. Pokud například učí uctívat jiné bohy, měnit Tóru nebo Tóru zrušit, Tóra nás učí, že navzdory všem dřívějším náznakům je tato osoba skutečně falešným prorokem.
V části tohoto týdne se dozvídáme, že takového člověka se není čeho bát. Jsme poučeni, že i když vykoná znamení nebo zázrak na důkaz svého poslání, bylo nám řečeno, abychom jeho proroctví nebrali jako falešné. Překvapivě ne proto, že by neměl žádné schopnosti. Je skutečně možné, že někdo má nejen mimořádné ‚moci‘, ale že sám Bůh pomáhá svou rukou přinášet světu dobrou zprávu, a proto mu dává určitou mimořádnou schopnost.
Navzdory ‚takzvaným‘ zázrakům se tomuto ‚falešnému prorokovi‘ nepodaří Izraelity přesvědčit. Je to proto, že celý lid Izraele stál na Sinaji Bůh zjevil Tóru. Nikdy na světě nebyl člověk, který by byl schopen uskutečnit událost, která by byla svou hodnotou nebo dopadem srovnatelná se stavem hory Sinaj.. Zde, v Parshat Re'e, nám Tóra říká, že znamení a zázraky provedené takovým prorokem, který je v rozporu s Tórou, přicházejí pouze proto, aby vyzkoušely, zda milujeme Adonai, Stvořitele, celým svým srdcem a celou svou duší. Izraelský lid je tak chráněn před jakýmkoli náboženským, mystickým nebo jiným vlivem, který by popřel nebo odporoval učení Mojžíšovy Tóry. To je to, co připisuje lidu Izraele status strážců, jejichž úlohou je zachovávat autenticitu Božího slova pro celý svět.
