Liquid error (sections/custom_mobile-menu line 86): Expected handle to be a String but got LinkListDrop
  • Group 27 Login

Vytáhneš-li:
Svá ústa posvěť, co z nich vychází a co do nich vchází.

Parašat „Vytáhneš-li“ je plná přikázání, a to jejich velkého počtu. Tentokrát se však budeme zabývat jen malou částí z nich, a to těmi, která mají významné etické důsledky.

V první řadě jde o důležitost verše kde nás Tóra učí:

„Slíbíš-li Adonaj, svému Bohu, slib, neopožďuj se s jeho splněním, Adonaj, tvůj Bůh, by jej požadoval a ulpěl by na tobě hřích.“*

Jinými slovy, člověk je povinen dodržovat svoje slovo. Slib je skutečně vážná věc. Na jedné straně lze říci, že na jeho vyřčení člověk nepotřebuje mnoho námahy! K vyslovení slov z našich úst není potřeba námahy téměř žádné. Přesto se jako základní aspekt lidské přirozenosti stává natolik vážným, že Tóra dokonce varuje, že nesplnění slibu je hříchem.

Možná je tedy lepší sliby vůbec neskládat? Na to Tóra odpovídá - ano, to je lepší. Říká: „Když slibovat nebudeš, hřích na tobě neulpí“* „Toho, co vyjde z tvých rtů, si však hleď, a když jsi Adonaj, svému Bohu, slíbil dar, udělej, cos svými ústy vyslovil.“* To znamená, že pokud se rozhodneš učinit slib Bohu, musíš si stát za tím, co řekneš, i když Bůh je také svolný k tomu, abys slib neučinil.

Hned poté text přechází k něčemu jinému, co také souvisí s ústy. Naše ústa slouží ke dvěma účelům – k mluvení a k jedení. Je třeba dodržovat své slovo, ale také se starat o pokrm pro ty, kteří pro vás pracují. 

Je psáno: „Přijdeš-li do vinice svého druha, můžeš po libosti jíst hrozny, aby ses nasytil, ale do své nádoby nic nedávej.“* Jinými slovy, majitel vinice, který někoho zaměstnává, nemůže dělníkovi bránit, aby jedl jeho hrozny. To by představovalo prvek krutosti. Bylo by špatné, kdyby se člověk staral o obživu druhých při obdělávání své vinice a zároveň bránil svým dělníkům, aby se starali o svou vlastní obživu.

Na druhou stranu je však také zakázáno, aby toho dělník cynicky zneužíval. Pokud jde o dělníka, říká se: „ale do své nádoby nic nedávej.“* Jinými slovy, nesmíš si tyto hrozny vzít domů. Stejná zásada platí i pro výrok „Přijdeš-li na pole svého druha, můžeš si z klasů vydrolit do své ruky, ale srp na obilí svého druha nepozvedni!“* To znamená, že při své práci smíš využívat prostředky majitele, ale neproměň se ve zloděje.

Dochází zde tedy k úplnému souladu, kdy Tóra hovoří o posvátnosti toho, co vychází z tvých úst, ale také se zabývá odpovědností zaměstnavatele za to, co vchází do úst jeho zaměstnanců.

Klíčová slova z uvedeného článku:

  1. Projev: Článek zdůrazňuje důležitost toho, jak se vyjadřujeme, a pojednává o významu slibů a požadavku dodržovat svá slova.
  2. Slib: Ústředním tématem článku je koncept skládání slibů a jejich plnění, přičemž jsou zdůrazněny etické důsledky a odpovědnost spojená se sliby.
Obživa: Článek se zabývá odpovědností zaměstnavatelů za zajištění obživy pro své zaměstnance a řeší etické aspekty související s výživou a živobytím.

More Weekly Portions

Cesta ke svatosti skrze obřady ve svatostánku

Examining the Tabernacle's essence, this article elucidates the dynamic between contribution and commandment, underscoring their roles in holiness and priesthood. It delves into the nuanced differences between the two, emphasizing the profound significance of incense within the Tabernacle. Moreover, it discusses how Tabernacle service transcends ritual, influencing daily life and societal norms, offering insights into ancient practices' enduring impact on contemporary spirituality.

Svatyně v nitru: Hluboké spojení s Bohem podle judaismu

Discover the profound symbolism of Moses' soul structure and its relevance today, alongside the ancient practice of animal sacrifice within the Tabernacle. Uncover how to construct a spiritual sanctuary in your life, drawing from the rich traditions of Judaism. Gain insights into the dwelling place of God as depicted in the Hebrew Bible, fostering a deeper understanding of connecting with the Divine in contemporary religious practice

Svoboda jako podmínka přijetí Tóry

   In an analysis of Torah laws found in Mishpatim, this article navigates the intricate hierarchy of harm, shedding light on the profound concept of spiritual freedom. It elucidates the distinctions between Hebrew and Canaanite servants, revealing the Torah's nuanced approach to liberation from both physical and spiritual bondage. The exploration emphasizes the interconnected themes of freedom, harm, and retribution, providing a comprehensive understanding of the Torah's timeless wisdom.

Search