Parašat „Vytáhneš-li“ je plná přikázání, a to jejich velkého počtu. Tentokrát se však budeme zabývat jen malou částí z nich, a to těmi, která mají významné etické důsledky.
V první řadě jde o důležitost verše kde nás Tóra učí:
„Slíbíš-li Adonaj, svému Bohu, slib, neopožďuj se s jeho splněním, Adonaj, tvůj Bůh, by jej požadoval a ulpěl by na tobě hřích.“*
Jinými slovy, člověk je povinen dodržovat svoje slovo. Slib je skutečně vážná věc. Na jedné straně lze říci, že na jeho vyřčení člověk nepotřebuje mnoho námahy! K vyslovení slov z našich úst není potřeba námahy téměř žádné. Přesto se jako základní aspekt lidské přirozenosti stává natolik vážným, že Tóra dokonce varuje, že nesplnění slibu je hříchem.
Možná je tedy lepší sliby vůbec neskládat? Na to Tóra odpovídá - ano, to je lepší. Říká: „Když slibovat nebudeš, hřích na tobě neulpí“* „Toho, co vyjde z tvých rtů, si však hleď, a když jsi Adonaj, svému Bohu, slíbil dar, udělej, cos svými ústy vyslovil.“* To znamená, že pokud se rozhodneš učinit slib Bohu, musíš si stát za tím, co řekneš, i když Bůh je také svolný k tomu, abys slib neučinil.
Hned poté text přechází k něčemu jinému, co také souvisí s ústy. Naše ústa slouží ke dvěma účelům – k mluvení a k jedení. Je třeba dodržovat své slovo, ale také se starat o pokrm pro ty, kteří pro vás pracují.
Je psáno: „Přijdeš-li do vinice svého druha, můžeš po libosti jíst hrozny, aby ses nasytil, ale do své nádoby nic nedávej.“* Jinými slovy, majitel vinice, který někoho zaměstnává, nemůže dělníkovi bránit, aby jedl jeho hrozny. To by představovalo prvek krutosti. Bylo by špatné, kdyby se člověk staral o obživu druhých při obdělávání své vinice a zároveň bránil svým dělníkům, aby se starali o svou vlastní obživu.
Na druhou stranu je však také zakázáno, aby toho dělník cynicky zneužíval. Pokud jde o dělníka, říká se: „ale do své nádoby nic nedávej.“* Jinými slovy, nesmíš si tyto hrozny vzít domů. Stejná zásada platí i pro výrok „Přijdeš-li na pole svého druha, můžeš si z klasů vydrolit do své ruky, ale srp na obilí svého druha nepozvedni!“* To znamená, že při své práci smíš využívat prostředky majitele, ale neproměň se ve zloděje.
Dochází zde tedy k úplnému souladu, kdy Tóra hovoří o posvátnosti toho, co vychází z tvých úst, ale také se zabývá odpovědností zaměstnavatele za to, co vchází do úst jeho zaměstnanců.
Klíčová slova z uvedeného článku:
- Projev: Článek zdůrazňuje důležitost toho, jak se vyjadřujeme, a pojednává o významu slibů a požadavku dodržovat svá slova.
- Slib: Ústředním tématem článku je koncept skládání slibů a jejich plnění, přičemž jsou zdůrazněny etické důsledky a odpovědnost spojená se sliby.