Liquid error (sections/custom_mobile-menu line 86): Expected handle to be a String but got LinkListDrop
  • Group 27 Login

Porozumění chybějícím údajům o jménech

„Muž z Leviho rodu šel a vzal si Leviho dceru. Žena otěhotněla, porodila syna, a vidouc, jak je dobrý, skrývala ho tři měsíce. … Zpovzdálí, aby věděla, co se s ním stane, však postávala jeho sestra. Když faraonova dcera sestoupila omývat se u Řeky …“ (2. Mojžíšova 2:1-2, 4-5, Sidon) 

Výše uvedené věty, jimiž je rozvíjen příběh, jsou zvláštní tím, že v nich chybí údaje o jménech. Kdo je ten muž, kdo je jeho žena, kdo je to dítě, kdo je jeho sestra a kdo je faraonova dcera? Jména bychom sice mohli snadno dosadit, protože známe celý příběh, ale v samotném zápise tato jména chybí záměrně. Je zde totiž zdůrazněno, že v egyptském světě dochází k záměrnému vymazávání jmen. Zatímco náš oddíl čtení začíná těmito slovy: „A toto jsou jména synů Jisraele, …“ (2. Mojžíšova 1:1, Sidon), postupně se jména z vyprávění začínají vytrácet. 

Pro Egypt je takovéto odosobnění příznačné, neboť v něm není uznávána hodnota jednotlivců. Jenže v případě Mošeho (Mojžíše) je psáno: „a pojmenovala ho Moše, …“ (2. Mojžíšova 2:10, Sidon) Opravdu se však jedná o jméno? Nikoliv! „Moše“ je jen egyptský výraz pro označení „chlapce“, přičemž tzv. zdůvodnění: „Protože jsem ho vytáhla z vody!“ (2. Mojžíšova 2:10, Sidon) je vlastně pozdějším hebrejským výkladem tohoto výrazu, jenž se stává osobním jménem až v době, kdy Moše uprchne do Midjanu (Midjánu) a vezme si za ženu Ciporu (Siporu). Teprve tehdy se v příběhu znovu začínají objevovat jména v pravém slova smyslu, ať už se jedná o jméno Moše, Jitro, Reuel (Reúel), Cipora či Geršom (Geršóm). Také jméno Svatého, budiž požehnán, je konečně odhaleno, když je Mošemu řečeno: „Hospodin, … toto je mé jméno navěky, a tak nechť jsem připomínán v každém pokolení!“ (2. Mojžíšova 3:15, Sidon) 

Vnímáme to tak, že naši předkové byli vnořeni do egyptské kultury tak hluboko, až v ní byli takříkajíc vymazání. Proto bylo důležité, aby se Moše rozhodl, k jaké kultuře se přihlásí. Čteme totiž: „V tom čase, kdy Moše vyrostl, se stalo, že vyšel ke svým bratřím, …“ (2. Mojžíšova 2:11, Sidon) Kdo byli jeho bratři? Rabi Abraham ibn Ezra se domnívá, že oněmi bratry jsou míněni Egypťané, zatímco Ramban (Moše ben Nachman Gerondi, řečený Nachmanides) má za to, že se jedná o Hebrejce. Aby si v tom Moše učinil jasno, musel se vydat na průzkum. Když spatřil, jak Egypťan bije hebrejského muže, pochopil a pocítil, že jeho bratři jsou Hebrejci. K tomuto poznání ho přivedlo vědomé ztotožnění s trpícím, což ho natrvalo spojilo s osudem hebrejského lidu.

More Weekly Portions

Admiration & Jealousy: The Duality of Balaam's Prophecy

In Parshat Balak, Balaam, a renowned prophet among nations, embodies the complex mix of admiration and jealousy towards Israel. Though intending to curse Israel, he ultimately blesses them, illustrating Divine inspiration and prophecy's influence. This paradoxical attitude reflects broader themes of anti-Semitism and the favored child's psychoanalytic response. The Torah emphasizes hope, as prophecy in the synagogue signifies potential Divine influence on all humanity, supported by the Midrash Tanna D'bei Eliyahu's assertion of the Holy Spirit's universal accessibility.

Mortality EterniFrom Mortality to Eternity: The Red Cow’s Path to Purificationty Purification

In Parshat Hukat, the red cow (para aduma) ritual symbolizes purification from the impurity of death, rooted in the sin of the Tree of Knowledge. The ritual involves mixing ashes with living water, representing the body and soul, illustrating life's restoration through resurrection. This process, despite its symbolic clarity, underscores a Divine mystery — the transition between life and death remains beyond human comprehension. The Midrash highlights the red cow's secret, emphasizing the profound and unfathomable nature of resurrection and Divine Will

Redefining Leadership: What Korah's Rebellion Teaches Us Today

Korah’s rebellion against Moshe and Aharon, joined by Datan, Aviram, and 250 incense offerers, highlights the complex dynamics of Biblical disputes and legitimate leadership. Korah’s high status contrasts with the petty scheming of Datan and Aviram, illustrating how leadership is contested. Their challenge arose after the breaking of the Tablets, arguing that Moshe and Aharon had disqualified themselves. This story teaches us not to hastily reject leadership over perceived mistakes, as such actions can fulfill the Divine Will. The rebellion teaches us lessons regarding leadership and Divine choice

Search