Liquid error (sections/custom_mobile-menu line 86): Expected handle to be a String but got LinkListDrop
  • Group 27 Login

Poznání podstaty Izraele na základě egyptských ran

Paraša Bo (týdenní oddíl čtení Tóry „Pojď“) začíná popisem posledních tří ran, jež postihly Egypt. Proč je ale výčet všech ran rozdělen tak, že v předešlé paraši se pojednává o sedmi, a nyní o zbylých třech? Správnou odpovědí je, že to má skrytý význam! Prvních sedm ran totiž poskytlo faraónovi důkaz o tom, že osudem izraelského lidu je, aby sehrál v lidských dějinách jedinečnou úlohu. Jenže takovýto důkaz nedává odpověď na to, zda byl Izrael k této úloze určen od samého počátku, nebo šlo jen o dějinnou náhodu. Aby byla zodpovězena i tato otázka, muselo být výlučné postavení Izraele potvrzeno jeho východem z Egypta. Tím byla totiž vyvrácena veškerá pochybnost o rozdílu mezi Izraelem a ostatními národy včetně Egypta. Zbylé tři rány poukázaly na to, že o jedinečném osudu Izraele bylo rozhodnuto ještě před stvořením světa. 

Samotné stvoření se událo v tomto pořadí: Nejprve zde byl Boží záměr stvořit svět. Pak následovalo „pusto a prázdno“ (1. Mojžíšova 1:2, Sidon), tzn. byl vytvořen volný prostor, aby v něm mohl vzniknout hmotný svět se vší svou rozmanitostí. Rány popisované v této paraši naproti tomu sledují opačné pořadí. Kobylky totiž představují onu rozmanitost. Kobylky ale poškozují pouze Egypt, kdežto Izraelce nikoliv. Je tedy zjevné, že v našem hmotném světě je rozlišováno mezi Izraelem a Egyptem. 

Faraón se však ptá: A co ono „pusto a prázdno“? Byl rozdíl mezi Izraelem a Egyptem i tam? A tak nastává tma. V neproniknutelné temnotě se ukazuje, že i tam je rozlišováno, neboť se píše: „a synové Jisraele měli v jejich sídlech světlo.“ (2. Mojžíšova 10:23, Sidon) Faraón ale přesto namítá: Nechce se mi věřit, že by ten rozdíl učinil Bůh ještě předtím! A tak přichází poslední rána, která postihuje nejzazší počátek, jenž představují prvorození: „I pobil v Egyptě všechno prvorozené, všechny prvotiny síly Chámovy.“ (Žalmy 78:51, Fischl) 

Po ráně prvorozených, jež v plné nahotě odhalila, že rozdíl mezi Izraelem a Egyptem byl stanoven ještě před stvořením světa, to faraón pochopil. Vyhání proto Izraelce a říká: „Vezměte si svůj brav a skot, jak jste povídali, a odejděte a orodujte také za mne!“ (2. Mojžíšova 12:32, Sidon) V chápání faraóna došlo k takovému průlomu, že uznal naprostou jedinečnost Izraele. Prostí Egypťané to pochopili po svém: „Sami Micrijci naléhali na ten lid a spěchali je dostat ze země, poněvadž říkali: Všichni jsme mrtví!“ (2. Mojžíšova 12:33, Sidon) Faraón, který stál na samém vrcholu společenské pyramidy, však jasně pochopil, že izraelský národ je nadějí světa, a proto jej ochotně posílá pryč.

More Weekly Portions

Admiration & Jealousy: The Duality of Balaam's Prophecy

In Parshat Balak, Balaam, a renowned prophet among nations, embodies the complex mix of admiration and jealousy towards Israel. Though intending to curse Israel, he ultimately blesses them, illustrating Divine inspiration and prophecy's influence. This paradoxical attitude reflects broader themes of anti-Semitism and the favored child's psychoanalytic response. The Torah emphasizes hope, as prophecy in the synagogue signifies potential Divine influence on all humanity, supported by the Midrash Tanna D'bei Eliyahu's assertion of the Holy Spirit's universal accessibility.

Mortality EterniFrom Mortality to Eternity: The Red Cow’s Path to Purificationty Purification

In Parshat Hukat, the red cow (para aduma) ritual symbolizes purification from the impurity of death, rooted in the sin of the Tree of Knowledge. The ritual involves mixing ashes with living water, representing the body and soul, illustrating life's restoration through resurrection. This process, despite its symbolic clarity, underscores a Divine mystery — the transition between life and death remains beyond human comprehension. The Midrash highlights the red cow's secret, emphasizing the profound and unfathomable nature of resurrection and Divine Will

Redefining Leadership: What Korah's Rebellion Teaches Us Today

Korah’s rebellion against Moshe and Aharon, joined by Datan, Aviram, and 250 incense offerers, highlights the complex dynamics of Biblical disputes and legitimate leadership. Korah’s high status contrasts with the petty scheming of Datan and Aviram, illustrating how leadership is contested. Their challenge arose after the breaking of the Tablets, arguing that Moshe and Aharon had disqualified themselves. This story teaches us not to hastily reject leadership over perceived mistakes, as such actions can fulfill the Divine Will. The rebellion teaches us lessons regarding leadership and Divine choice

Search