Liquid error (sections/custom_mobile-menu line 86): Expected handle to be a String but got LinkListDrop
  • Group 27 Login

Soulad světů – Jaakov, Esav a boj o dědictví obou světů

Týdenní oddíl čtení Tóry s názvem Toldot začíná slovy: „A toto je příběh Avrahamova syna Jicchaka“. (1. Mojžíšova 25:19, Sidon) Oč v tomto příběhu jde? Významný židovský učenec Raši vysvětluje, že v něm jde především o Jicchakovy (Izákovy) syny – Jaakova (Jákoba) a Esava (Ezaua).

Proč? Je tomu tak proto, že v Jaakovovi a Esavovi se odrážejí tytéž hodnoty, jaké vyzařovaly z Avrahama (Abrahama) a Jicchaka. Avraham byl ztělesněním laskavosti, kdežto Jicchak spravedlnosti. Podobně je tomu v případě Jaakova a Esava. V Jaakovovi převažuje Avrahamova laskavost, kdežto v Esavovi Jicchakova přísnost.

Oba bratři však nejsou svému otci nebo praotci podobní zcela. Avraham s Jicchakem byli zbožní, kdežto z druhé dvojice byl zbožný pouze Jaakov – Esav zbožný nebyl. Chci zdůraznit, že zde nemluvíme o jejich vnějším vystupování, ale o jejich podstatě.

Už jejich matka Rivka (Rebeka) měla tuto zkušenost: „Synové se jí však strkali v břiše, …“ (1. Mojžíšova 25:22, Sidon) Raši to vysvětluje takto: „oni se přeli o dědictví dvou světů.“

O jaké dva světy jim šlo? O svět tento a budoucí, o nichž jsem se zmínil v předešlém vyučování (viz „Chajej Sara: Dva životy“). V čem však tkvělo jádro sporu? Kdyby Jaakovovi šlo pouze o duchovní svět, který má nastat, a Esavovi by šlo pouze o tento hmotný svět, pak by zde žádný spor nebyl! Každý z nich by si totiž mohl vzít svůj podíl a byl by klid. Takže, o co přesně šlo?

Pražský Maharal, rabín Jehuda Leva ben Becalel, vysvětluje, že každý z nich chtěl oba světy. Jaakov, který přičítal velký význam duchovním hodnotám, sice přirozeně tíhl k budoucímu světu, zároveň si však uvědomoval, že jeho posláním je, aby tyto hodnoty prosazoval už v tomto světě.

Snad právě proto, že to pro Jaakova nebylo úplně přirozené, se ani jeho potomkům v průběhu dějin příliš nedařilo, aby se v tomto světě nějak zvlášť politicky prosazovali. Přesto je úkolem Židů, aby zápasili o dědictví v tomto světě a aby v něm vybudovali místo pro svatost. Část tohoto úkolu jsme nyní splnili tím, že jsme se navrátili na Cijon (Sijón) a byl založen Stát Izrael.

Naproti tomu Esavovi potomci, tzv. Edom, se v tomto světě cítí jako ryba ve vodě. Jejich postupování vyvrcholilo mocí Říma a celé západní civilizace. Světu se to jeví jako samozřejmost a moudří dokonce vypočetli, že jméno Esav má v hebrejštině tutéž číselnou hodnotu jako mír (šalom = 376). Jenže tak je tomu jen proto, že usiluje o to, aby ovládal svět a určoval mu podmínky míru. Nad jeho budoucností přesto visí velký otazník a nemůže na tom změnit nic, ani to, že si Řím (Edom) přisvojil křesťanskou teologii, která lidem nabízí spásu před zánikem a věčný život ve světě budoucím.

Náš oddíl Toldot poukazuje na to, že Jaakov a Esav v podstatě doplňují jeden druhého. Tím, že Jaakov získává nejen Avrahamovo, ale i Esavovo požehnání, se z Jaakova, který ví, co je únava z duchovního boje, stává Izrael plný síly.

Jak k této změně dochází? Díky propojení duchovního a hmotného světa v jeden celek. Jaakov se stává hodným toho, aby byl nazýván Izraelem, tím, že se propojí s Esavovým požehnáním.

More Weekly Portions

Expanding Horizons:
How Jewish Festivals Evolve Beyond Biblical Times
[Emor]

Parashat Emor highlights the high-volume sanctity of times and places, listing key Jewish festivals connected to the Temple as discussed in Leviticus. It addresses how Moses communicated these to the Children of Israel, and introduces long-tail concepts like the addition of festivals beyond the Torah's scope. The narrative links the Menorah and the Temple to new celebrations such as Hanukkah, and connects the showbread ritual to Purim, indicating evolving traditions that continue to sanctify time through historical and divine revelations.

Unlocking Holiness
A Spiritual Awakening
[Kedoshim]

Examining the commandment to be holy, the article delves into its relational aspects, stressing the need for humans to emulate the divine in their interactions. It discusses the significance of loving others, oneself, and the Creator, drawing from Talmudic interpretations to underscore the interconnectedness of these dimensions. By fostering holistic relationships, individuals can fulfill their moral duties and attain a sense of completeness in their moral identities.

From Wilderness to Promised Land
The Evolution of Kosher Meat Consumption
[Aharei Mot]

In Parshat Achrei Mot, the Torah restricts meat consumption in the wilderness to prevent idolatry. Only kosher animal sacrifices within the Tabernacle were permitted. Unauthorized slaughter was considered a serious transgression, akin to murder. Upon entering the Land of Israel, the Israelites were allowed to consume "meat of desire" anywhere, symbolizing the expanded sacred space of the Tabernacle and Temple.

Search