Path
icons8-right_arrow
      Liquid error (sections/custom_mobile-menu line 86): Expected handle to be a String but got LinkListDrop
  • Group 27 Login

Soulad světů – Jaakov, Esav a boj o dědictví obou světů

Týdenní oddíl čtení Tóry s názvem Toldot začíná slovy: „A toto je příběh Avrahamova syna Jicchaka“. (1. Mojžíšova 25:19, Sidon) Oč v tomto příběhu jde? Významný židovský učenec Raši vysvětluje, že v něm jde především o Jicchakovy (Izákovy) syny – Jaakova (Jákoba) a Esava (Ezaua).

Proč? Je tomu tak proto, že v Jaakovovi a Esavovi se odrážejí tytéž hodnoty, jaké vyzařovaly z Avrahama (Abrahama) a Jicchaka. Avraham byl ztělesněním laskavosti, kdežto Jicchak spravedlnosti. Podobně je tomu v případě Jaakova a Esava. V Jaakovovi převažuje Avrahamova laskavost, kdežto v Esavovi Jicchakova přísnost.

Oba bratři však nejsou svému otci nebo praotci podobní zcela. Avraham s Jicchakem byli zbožní, kdežto z druhé dvojice byl zbožný pouze Jaakov – Esav zbožný nebyl. Chci zdůraznit, že zde nemluvíme o jejich vnějším vystupování, ale o jejich podstatě.

Už jejich matka Rivka (Rebeka) měla tuto zkušenost: „Synové se jí však strkali v břiše, …“ (1. Mojžíšova 25:22, Sidon) Raši to vysvětluje takto: „oni se přeli o dědictví dvou světů.“

O jaké dva světy jim šlo? O svět tento a budoucí, o nichž jsem se zmínil v předešlém vyučování (viz „Chajej Sara: Dva životy“). V čem však tkvělo jádro sporu? Kdyby Jaakovovi šlo pouze o duchovní svět, který má nastat, a Esavovi by šlo pouze o tento hmotný svět, pak by zde žádný spor nebyl! Každý z nich by si totiž mohl vzít svůj podíl a byl by klid. Takže, o co přesně šlo?

Pražský Maharal, rabín Jehuda Leva ben Becalel, vysvětluje, že každý z nich chtěl oba světy. Jaakov, který přičítal velký význam duchovním hodnotám, sice přirozeně tíhl k budoucímu světu, zároveň si však uvědomoval, že jeho posláním je, aby tyto hodnoty prosazoval už v tomto světě.

Snad právě proto, že to pro Jaakova nebylo úplně přirozené, se ani jeho potomkům v průběhu dějin příliš nedařilo, aby se v tomto světě nějak zvlášť politicky prosazovali. Přesto je úkolem Židů, aby zápasili o dědictví v tomto světě a aby v něm vybudovali místo pro svatost. Část tohoto úkolu jsme nyní splnili tím, že jsme se navrátili na Cijon (Sijón) a byl založen Stát Izrael.

Naproti tomu Esavovi potomci, tzv. Edom, se v tomto světě cítí jako ryba ve vodě. Jejich postupování vyvrcholilo mocí Říma a celé západní civilizace. Světu se to jeví jako samozřejmost a moudří dokonce vypočetli, že jméno Esav má v hebrejštině tutéž číselnou hodnotu jako mír (šalom = 376). Jenže tak je tomu jen proto, že usiluje o to, aby ovládal svět a určoval mu podmínky míru. Nad jeho budoucností přesto visí velký otazník a nemůže na tom změnit nic, ani to, že si Řím (Edom) přisvojil křesťanskou teologii, která lidem nabízí spásu před zánikem a věčný život ve světě budoucím.

Náš oddíl Toldot poukazuje na to, že Jaakov a Esav v podstatě doplňují jeden druhého. Tím, že Jaakov získává nejen Avrahamovo, ale i Esavovo požehnání, se z Jaakova, který ví, co je únava z duchovního boje, stává Izrael plný síly.

Jak k této změně dochází? Díky propojení duchovního a hmotného světa v jeden celek. Jaakov se stává hodným toho, aby byl nazýván Izraelem, tím, že se propojí s Esavovým požehnáním.

More Weekly Portions

Seeking Tranquility
The Messianic Aspiration of Jacob

"In Jacob's quest for personal tranquility, juxtaposed with Joseph's visionary dreams, the narrative unveils a perpetual struggle. The tension between individual serenity and catalyzing global change emerges as a central theme. As Joseph rises beyond familial opposition, his dreams illuminate a path to global sustenance and enlightenment. This ancient saga prompts reflection on the perennial question: Must one sacrifice personal peace for transformative impact?"

Vajišlach: Jaakovova proměna a návrat

Poté, co byla svedena bitva s obyvateli Šchemu, se Jaakov vydává do Bejt Elu (Bét-elu). Je to totiž chvíle, kdy konečně nabyl patřičného sebevědomí – takového, jaké je od Židů, kteří obývají izraelskou zemi, dodnes vyžadováno. Z Jaakova se stává Jisrael, neboť je připraven a nebojí se bojovat o svá práva.

Získání práva prvorozeného

Oddíl Tóry „Vajece“ (A vyšel) vypráví o Jaakovově (Jákobově) pouti mimo izraelské území, které je předobrazem vyhnanství izraelského národa, jež nastalo mnohem později. Tváří tvář mravním výzvám a obviněním ze strany svého bratra Esava (Ezaua) se Jaakov snaží dokázat svou mravní převahu. Mezníkem v tomto úsilí se stává narození čtyř jeho prvorozených synů, zejména Reuvena (Rúbena), který v protikladu s Esavem chrání svého mladšího bratra. To nakonec vede k postupnému očištění jeho pošramocené pověsti. Začíná být totiž zřejmá Jaakovova naprostá mravní převaha nad Esavem. Josefovo narození se stává podnětem k Jaakovovu návratu zpět do izraelské země. Je totiž připraven, aby se setkal se svým bratrem Esavem a dokázal mu, že prvorozený podle těla může být oprávněně nahrazen vhodnějším mladším bratrem. Ukazuje se tedy, že právo je na straně Jicchaka a Jaakova, a ne na straně Jišmaela (Izmaela) a Esava.

Search