Proč se oddíl Tóry s názvem Mikec zmiňuje o nějakém poháru, který byl potají vložen do vaku Binjamina (Benjamína)? Proč to vlastně Josef udělal? Poté, co jsme seznámení s tím, jak celý příběh dopadl, se to na první pohled může jevit tak, že Josef chtěl pouze své bratry vyzkoušet, zda jsou ochotní udělat vše, aby zachránili Binjamina. To by ale byl z celého příběhu vyvozen dost zjednodušený závěr.
Co tím tedy Josef zamýšlel?
Klíč k řešení se podle mého názoru nachází na samém začátku oddílu, kde je zmínka o tom, že se Josefovi v Egyptě narodili dva synové, Menaše (Manases) a Efrajim (Efraim). Jsou tam totiž vysvětleny významy jejich jmen. Josef uvádí, že svého prvorozeného pojmenoval Menaše, „jelikož mi Bůh dal zapomenout na všechny mé útrapy a na celou rodinu mého otce“. Druhorozenému pak dal jméno Efrajim s tímto zdůvodněním: „jelikož mne Bůh v zemi mé bídy učinil plodným“. (1. Mojžíšova 41:51-52, Sidon) Nyní se nám to začíná vyjasňovat. Ta zdůvodnění poukazují na Josefovo rozhodnutí, že se zcela odstřihne od svého otcovského domu, zapomene na svého otce a vše podřídí vzestupné životní dráze v Egyptě.
V průběhu hladomoru, který propukl, je však Josef překvapen setkáním se svými deseti bratry. Je to zdůrazněno těmito slovy: „Josef si vzpomněl na sny, které se mu zdály, …“ (1. Mojžíšova 42:9, Sidon) Co mu při té vzpomínce nemohlo ujít? Že ve snu viděl jedenáct, a ne pouhých deset hvězd! Jistě si tedy vzpomněl na Binjamina a je dost pravděpodobné, že to v něm muselo vyvolat obavy, zda snad také on, coby syn Rachel (Ráchel), nebyl odvržen od své rodiny podobně, jak se to stalo jemu.
Josef chce nad Binjaminem držet ochrannou ruku, a tak samotné ukrytí poháru byl jen způsob, jak mohl svého bratra bezpečně oddělit od ostatních bratří.
Kdyby byl Josefův návrh přijat („Běda mi, učinit něco takového! Otrokem mi bude ten muž, u něhož byl nalezen pohár, a vy můžete v míru odejít za svým otcem!“ – 1. Mojžíšova 44:17, Sidon), zabezpečil by v Egyptě všechny Binjaminovy potřeby a postaral by se o to, aby se ostatní bratři už k němu nikdy nemohli přiblížit.
Nečekal však, že zrovna Jehuda (Juda) bude proti.
Josefa jistě překvapilo, že se z Jehudy stal někdo, kdo udržuje pevné pouto mezi všemi bratry (když svého otce ubezpečoval: „Já ti budu zárukou, …“ – 1. Mojžíšova 43:9, Sidon).
A zrovna tak v celém Jisraeli (Izraeli) nese každý zodpovědnost jeden za druhého.
Zrodilo se totiž nezrušitelné pouto společenství. Tato skutečnost způsobila, že jakékoliv snahy Josefa o to, aby Binjamina oddělil od ostatních bratří, jsou odsouzeny k nezdaru, jak uvidíme v další části příběhu.
Pokud se titulky nezobrazují ve vašem jazyce, vyberte si titulky ve vašem jazyce ze seznamu v nastavení nebo použijte automatický překlad tam.
