Vyprávění o babylonské věži v Tóře, umístěné do týdenního úseku čtení o Noachovi, je pozoruhodný příběh, který poodhaluje tajemství toho, jak se šířila lidská civilizace. Po zániku pokolení, jež bylo poznamenáno násilím, krádežemi a zničením v důsledku potopy, je postavena věž, která má zabránit opakování dějin. Tato totalitní snaha usiluje o sjednocení lidstva, kde individuální rozdíly mizí v kolektivním díle. Prvotní neúspěšný pokus podněcuje další snahy, zejména Ašura, zakladatele Asýrie, které odhalují úskalí vzpour, jež se často mění v další tyranie. Nakonec se jako maják objevuje Abraham, jehož záměrem není, aby lidstvu byla vnucována uniformita, ale stává se praotcem židovského národa, v němž je prostor pro setkávání lidstva v jeho různorodosti.