We do not possess a sense of arrogant superiority, but rather bear the responsibility of repairing the world. Unlike other traditions that claim a universal role but turn their adherents into imperialists, imposing their identity on others, Judaism does not seek to obliterate the cultural wealth of people. On the contrary, it is content with the role of shining forth rather than dominating.

The supreme moral ideal is "righteousness and justice," as the Book of Genesis states. The practical realization of this unity is evident both in the wars of the State of Israel (despite all the accusations against it) and in the political and social fabric. In a country characterized by fair treatment of a hostile minority within it, we have succeeded in uniting mercy with justice.

According to Israel, neither God nor man is at the center, but rather the dialogue between them, with man’s active participation in completing the act of creation.

Každá kultura má své vlastní charakteristiky, takže existuje zvláštní potřeba najít vhodnou aplikaci zde probíraného učení, přizpůsobenou identitě, ke které je zaměřeno.

Izraelská společnost, která se doteď soustředila výhradně na boj o holé přežití a s ním spojené úsilí o hospodářský růst, se zabývala duchovními otázkami, jež jsou nedílnou součástí židovské víry, zpravidla jen uvnitř svého národa, a nikoliv v souvislosti se zbytkem lidstva. Jinými slovy, my Židé jsme rokovali o těchto otázkách mezi sebou, aniž bychom do svých rozprav zapojili národy. Nyní ale dozrál čas, abychom začali objasňovat poselství, které má Izrael předat světu a které je šito na míru této nové době.

Důsledky tohoto boje jsou patrné i v dalších změnách, jako je posilování kultury Dálného východu a kultury New Age na opačném konci světa. Významné změny, kterými lidstvo prošlo v posledních několika staletích a z nichž některé posunuly svět k nepoznání, ale zároveň způsobily zmatek a prázdnotu. Krvavé světové války přispěly k beznaději při hledání smysluplné budoucnosti lidstva.